Všechny sci-fi filmy od Pixaru seřazené od nejhoršího po nejlepší
VALL-I, Rakeťák, Elio i novinka Na skok do divočiny: seřadili jsme všechny sci-fi filmy od Pixaru od nejhoršího po nejlepší.
Pixar si za roky vybudoval pověst studia, které umí trefit emoce, humor i skvělé nápady prakticky na první dobrou. Nejčastěji nás bere do světa hraček nebo nejrůznějších příšerek, ale čas od času vyrazí i někam mnohem dál - do vesmíru, budoucnosti a světa pokročilých technologií.
A právě sci-fi je pro Pixar tak trochu speciální disciplína. Když mu to sedne, vznikne naprostá pecka. Když ne, může z toho být dost drahý přešlap. Aktuálně má studio na kontě čtyři celovečerní filmy, které se dají označit za čistokrevné science fiction.
Tak se pojďme na žebříček pixarovských sci-fi filmů podívat - od nejslabšího kusu až po naprostý vrchol.
4. Rakeťák (Lightyear, 2022)
spin-off, který měl vystřelit vysoko, ale zůstal při zemi
Na papíře to znělo skvěle: film o „skutečném" Buzzi Lightyearovi, tedy o hrdinovi, podle něhož vznikla slavná hračka z Příběhu hraček. V praxi se ale Rakeťák v režii Anguse MacLanea stal jedním z největších zklamání v historii Pixaru. Koncept „filmu ve filmu" byl pro dětské publikum příliš abstraktní a příběh o cestování časem a týmové spolupráci postrádal emocionální hloubku, na kterou jsou diváci u Pixaru zvyklí.
Chris Evans sice dodal titulní postavě charisma, animace patřila k technicky nejpokročilejším, jaké studio kdy vytvořilo, ale výsledek však působil až příliš jako sázka na jistotu a postrádal jiskru.
Výsledkem bylo 74 % na Rotten Tomatoes, což je na poměry studia spíš slabší číslo. A v kinech to bolelo ještě víc - při obřím rozpočtu 200 milionů dolarů utržil film celosvětově jen 226 milionů. Místo nového hitu tak přišlo jedno z největších zklamání novodobého Pixaru.
3. Elio (2025)
kosmická výprava s potenciálem, který zůstal nenaplněný
Elio měl být pro Pixar velký návrat k sci-fi žánru. A premisa byla vážně lákavá: jedenáctiletý kluk se omylem stane zástupcem Země v obřím mezigalaktickém společenství. To je přesně ten typ nápadu, který zní jako něco, co Pixar umí proměnit ve zlato.
Jenže u Elia bylo od začátku znát, že si film prošel složitým vývojem. Měnili se režiséři, upravovala se hlavní postava a ve finále je to na výsledku trochu cítit. Film funguje, ale jako by si nikdy úplně nerozhodl, čím chce být nejvíc. Je to komedie o dospívání? Rodinné drama? Satira na diplomatické vztahy ve vesmíru? Trochu od všeho.
To ale neznamená, že by šlo o špatný film. Naopak - kritici byly vesměs pozitivní, Rotten Tomatoes ukázal 83 % a diváci hodnotili snímek poměrně vstřícně. Vizuálně navíc Pixar opět ukázal, že nemá konkurenci. Design mimozemšťanů patřil k nejzajímavějším věcem, které studio za poslední roky vytvořilo.
Problém přišel hlavně v kinech. Elio se komerčně nechytil a s celosvětovými tržbami kolem 154 milionů dolarů skončil pod očekáváním.
Související
Elio: Naše letní putování do vesmíru
2. Na skok do divočiny (Hoppers, 2026)
Pixar znovu v plné formě
Po několika rozpačitějších letech dorazil film, který fanouškům konečně připomněl, proč mají Pixar tak rádi. Na skok do divočiny je svižný, vtipný, nápaditý a zároveň dostatečně emoční na to, aby nezůstal jen u pěkné premisy.
Hlavní hrdinkou je devatenáctiletá Mabel, milovnice přírody, která díky nové technologii přenese své vědomí do robotického bobra. Cíl? Komunikovat se zvířaty a pokusit se zachránit jejich domov před výstavbou dálnice. Už samotný námět je tak příjemně ulítlý, že si o pixarovské zpracování přímo říká.
A tentokrát to opravdu vyšlo. Kritici film chválí, diváci taky a Pixar konečně působí, jako by se zase nadechl. Na skok do divočiny má energii, humor i srdce - a přesně to studio v originálních projektech v posledních letech potřebovalo.
Výborně zafungoval i start v kinech, takže to nevypadá jen na kritický úspěch, ale i na poctivý divácký hit. Není to možná ten absolutní vrchol, který přepisuje dějiny animace, ale jako důkaz, že Pixar ještě rozhodně nepatří do starého železa, to funguje skvěle.
1. VALL-I (WALL-E, 2008)
nezpochybnitelný vrchol
Na prvním místě prostě nemohl být nikdo jiný. VALL-I je nejen nejlepší sci-fi film od Pixaru, ale pro spoustu diváků i jeden z nejlepších animovaných filmů vůbec.
Andrew Stanton tehdy přišel s příběhem malého robota, který uklízí opuštěnou Zemi a jednoho dne potká robotku EVE. Zní to jednoduše - a právě v tom je ta síla. Film s minimem dialogů a maximem vizuálního vyprávění dokázal být roztomilý, vtipný, melancholický i překvapivě ostrý ve své kritice konzumní společnosti.
VALL-I je přesně ten typ animáku, který děti baví jako dobrodružství o robotech, zatímco dospělí v něm vidí ekologickou i společenskou zpověď. A co je nejlepší: ani jedna z těch rovin nepůsobí násilně. Všechno do sebe zapadá naprosto přirozeně.
Není divu, že film dodnes platí za klasiku. Skvělé recenze, obří úspěch v kinech, Oscar za nejlepší animovaný film a status jednoho z nejuznávanějších titulů v historii studia. Tohle je prostě Pixar ve své nejčistší a nejlepší podobě.
Jak tedy pixarovské sci-fi dopadlo?
Když se na to podíváme celkově, Pixar má se sci-fi trochu nevyrovnaný vztah. Jednou z toho vznikne nadčasová klasika, jindy zajímavý, ale ne úplně dotažený experiment a občas taky film, který zůstane daleko za očekáváním.
Každopádně platí, že když se studio pustí do futuristických světů, většinou je minimálně na co koukat. A když trefí formu jako u VALL-I, vznikne něco, co přežije mnohem déle než běžný animák na jednu sezonu.
