První AI anime je na světě. Kvalitní podívaná to ovšem není
Tak nám vzniklo první anime generované pomocí AI – prý z 95 %. Jmenuje se Twins Hinahima, má 24 minut a vlastně nedává moc smysl. Co hůř – je dost nudné.
Příběh krátkého filmu vypráví o dvojčatech Himari a Hinaně, které se snaží prorazit na sociálních sítích. Dělají tak všelijaké tanečky a další videa, která by se mohla stát virálními. V jeden moment Himari nahradí její klon. Když to sestry odhalí, snaží se klon dohnat, až se dostanou do prapodivného prostoru. V něm zjistí, že se nacházejí ve virtuální realitě – vzpomínkách opravdové Himari, která chtěla vidět svou sestru. Celý kraťas pak končí jako by se vlastně vůbec nic nestalo a sestry zase natáčejí tanečky.
Proč se chtěla skutečná Himari zase vidět se svou sestrou? Kdoví! Možná Hinana ve skutečném světě umřela? Ale to je čistě vyfabulovaná interpretace, protože příběh nic ani nenaznačí.
Vzhledem k tomu, jak málo se toho ve filmu vlastně stane, je až zbytečně dlouhý. Což je u jeho kraťoučké stopáže skoro obdivuhodné. Nejhorším příkladem nafukování je zmíněná honička. Zabírá totiž několik minut, během kterých se nestane téměř nic kromě záběrů na pohybující se nohy. Ještě k tomu se několikrát změní filmová osa, takže sestry v jednu chvíli běží zprava doleva, aby v další běžely zleva doprava. Ve výsledku se tak divák jen ztratí a pořádně neví, co se vlastně děje
Animace se moc nepovedla
Animace pro filmeček vznikala tak, že animátoři vytvořili design postav a 3D modely, které pak projeli přes umělou inteligenci. Výsledek pak ještě zkontroloval člověk. Ten ale neodvedl zrovna dobrou práci. I běžný divák si tak všimne měnících se kontur postav, měnícího se stylu animace, razantních propadů rozlišení jednotlivých postav nebo prostého faktu, že se s každým pohybem změní každá čára na obrazovce. Pokud do animace začnete trochu šťourat a pustíte si film na pomalou rychlost, odhalíte vlasy, které procházejí skrz ruce. Případně ruce, které pro jistotu úplně zmizí, aby v obrazu nepřekážely. Nemluvě o tom, že všechno působí tak nějak strnule, protože je každému záběru věnováno o pár sekund víc, než by bylo zdrávo.
Pozadí zase vznikala vyfocením skutečných míst a následným projetím přes AI. Často tak ani nevíte, na co se to vlastně díváte, protože to umělá inteligence prostě nepoznala a vytvořila jen změť čar.
Neochotu vůbec se animací zabývat, pak krásně dokresluje scéna, která se v totožné podobě objeví hned dvakrát. Ano, u běžných anime je používání stejných záběrů relativně běžné, aby se uspořil čas produkce – zvlášť u sportovních anime. U 24minutové záležitosti, jejíž animaci dělá stroj, je to ale skoro drzost.
Režisér nepochopil anime
Twins Hinahima by se dalo považovat jen za takový nevydařený experiment, kdyby neměl režisér snímku Iizuka Naomiči potřebu se vyjadřovat. Podle něj je animace nudnou nutností, aby v anime mohlo zazářit to skutečné umění – režie. „Nikdy by mě nenapadlo přenechat režii AI. Myslím, že by bylo nesmyslné na ní nechat tu zajímavou část produkce,“ vyjádřil se Naomiči. Dokázal tak, že anime nerozumí. Jasně, režiséři jsou důležití. U anime jsou ale tak trošku druhořadí. Fanoušky zajímá spíš animační studio a práce jednotlivých animátorů. Kolonky režiséra si často ani nevšimnou – pokud to není opravdu velké jméno, jako třeba Hajajo Mijazaki. Režiséry se navíc často stávají animátorští veteráni, kteří svému řemeslu opravdu rozumí.
Pan Naomiči by možná přeci jen měl vyzkoušet nechat umělou inteligenci režírovat. Pod jeho taktovkou totiž vznikl jeden z nejnudnějších a nejdivnějších snímků, které anime nabízí.
